Chceme-li opravdu pomoci České republice, musíme se zamyslet nad tím, jak má fungovat, kam má směřovat a nakonec stanovit i cestu, která k tomuto cíli povede.
Obecné principy musí být jednoduché a kontrolovatelné. K čemu je nám složitý zákoník, ve kterém se nikdo pořádně nevyzná a ve kterém je možné kličkovat? K čemu jsou nám zákony, které nechrání oběti a nenutí pachatele, aby nahradil škodu, kterou způsobil?
Musíme tedy ve společnosti aplikovat principy spravedlnosti. Spravedlnost se musí projevit ve všech sférách života. Druhým společným jmenovatelem je efektivita a hospodárnost. Je třeba se věnovat otázkám efektivity státní správy, nakládání s veřejnými prostředky a získávání těchto prostředků.
Spravedlnost sociální.
Společnost se musí umět postarat o ty, kteří to sami nedokáží. Jsou nějakým způsobem handicapováni. Na druhou stranu je třeba oddělit ty, kteří chtějí systému pouze zneužít ve svůj prospěch. Je třeba dát dětem a mládeži efektivní a použitelné vzdělání. Pro praxi potřebujeme připravené odborníky, kteří posunou svůj obor dále.
Spravedlnost soudní.
Před soudy jsme si podle Ústavy všichni rovni. Je třeba nastavit systém tak, aby to nebyla pouze prázdná slova. Každý, kdo se chová protizákonně, musí být připraven nést za své chování následky. Na všech úrovních moci soudní a výkonné je třeba, aby byly řešeny všechny přestupky a trestné činy. Není možné se zaštiťovat mocí, protekční značkou či penězi. Je nezbytné, aby každý přestupce nahradil škodu, kterou způsobil.
Spravedlnost ekonomická.
Lidé, kteří pracují, nesmí být diskriminováni. Prostřednictvím neúměrných daní, minimální mzdy, špatné vlády a dalších okolností, které znemožňují dobrý pocit z práce. Je třeba nastavit podmínky pro efektivní vybírání spravedlivých daní napříč obyvatelstvem. Nesmí být jedna skupina mimořádně zvýhodněna před druhou.
Efektivita a hospodárnost.
Pokud se nám podaří efektivně získat prostředky do státního rozpočtu, musíme umět tyto prostředky hospodárně užívat ve prospěch občanů a země. V první řadě je nutné tvořit vyrovnaný (lépe přebytkový) rozpočet. Dále, je třeba zprůhlednit zadávání veřejných zakázek tak, aby bylo možné diskutovat o konkrétné zakázce ještě před přidělením. Dále je třeba transparentní přidělování zakázek (na základě jakého kritéria byla zakázka přidělena, komu, jaké jsou podmínky ostatních uchazečů apod.). V neposlední řadě je nutné zveřejnění realizace, včetně závěrečné zprávy. U každé zakázky.
Efektivita státní správy spočívá v osobní odpovědnosti za činnost, kterou dotyčný vykonává. Dále je nutná početní úprava státních úředníků tak, aby mohli efektivně pracovat, ale aby nebyl zatížen rozpočet zbytečnými místy. Součástí musí být i nastavení odměňování státních úředníků. To, že se snaží o hospodárnost při nakládání s veřejnými prostředky, je jejich povinnost, nikoli přednost, která má být uplácena pomocí neadekvátních odměn.
Efektivita se musí projevit i v sociálních dávkách, které mají být podpůrným prostředkem pro ty, kteří se sami nedokáží o sebe postarat. Pokud je málo pracovníků na sociálních odborech, je třeba tam převést ty, kteří jsou jinde zbytečně. Sociální politika se nedá dělat od počítače.
Ve chvíli, kdy se nám podaří nastavit tyto základní a univerzální principy, můžeme se věnovat jednotlivým rezortům. Tedy vzdělání, obraně, vnitru, zdravotnictví, životnímu prostředí, kultuře a dalším.
Česká republika má zhruba deset a půl milionu obyvatel, z toho je cca 1,6 milionu důchodců, 1,5 milionu dětí, 4,9 milionů lidí je zaměstnaných a zbytek? Zhruba 400 tisíc lidí je nezaměstnaných. Pořád nám chybí přes dva miliony lidí...
NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ
