A máme za sebou další sebemrskačský výlet pod taktovkou Zbultrana. Vůbec nechápu, proč chodíme na výlety zejména v zimě, kdy rtuť spadne hluboko a lidé se choulí u svých kamen. Ale bylo to krásné, dobrodružné, obohacující a očistné. No, posuďte sami... ZDE.

Zjistil jsem, že v minulém roce (2017) jsem napsal jen tři zápisy do deníčku. To je pěkná hrůza. Pokusím se letos víc psát, a to i sem.

V sobotu 30.12.2017 jsme se dokopali k dalšímu výletu. Nakonec jsme jeli několika vozy na parkoviště pod skalním hradem Valečov, kde byl sraz v 9 hodin ráno. Pěkná kosa. Udělali jsme si společné společenské startovní foto, opravili fofrklacky, dodali si energii a nadšení a vyrazili ku hradu. Potkali jsme opuštěné letní kulturní zařízení Amfiteátr a bázlivého provozovatele hospůdky, který se před námi schovával, abychom snad něco nechtěli.

Pod hradem Valečov se odpoutala moje rodinka, protože je část handycapovaná a vrátili se zpět k autu. My ostatní jsme vyrazili hrdě a srdnatě vpřed. Ve skalním bytě jsme otevřeli první láhev dobrého vína a hned se nám zima zdála býti menší. Ťapali jsme známou cestou, mezi domky, po zmrzlé cestě, která ovšem neklouzala a díky mrazu ani nebyla rozbahněná.

Šel jsem první, protože jsem soutěživý a také proto, že už jsem dlouho na žádném výletu nebyl a moc mi to chybělo. Zbultran sice tvrdí, že za moje prchání může bolestivost zad, alepravda je kdesi uprostřed. Vyfuněli jsme k Píčovu statku, ke studánce, co je pořád plná petlahví. Překonali jeden obrovský vývrat a došlapali přes krásnou vyhlídku až k Drábským světničkám.

Zde jsme slanili klouzavé schody a pod přístřeškem si dali pořádnou občerstvovací pauzu. Děvčata se vydala na světničky, přestože tam měli zavřeno. Pak jsme vyrazili cestou vzhůru ke Studenému průchodu, kde jedině bylo bahno, protože tam bylo nejtepleji. Pak už to byl kousek na Krásnou vyhlídku, kde měli mít zavřeno. Ale kulišáci jedni měli otevřeno, ale úplně plno a tak jsme se tam nevešli. Zde jsme se potkali s Jindrou, která nám zajistila teplou polévku.

Po občerstvení jsme se vydali na poslední část cesty. Po silnici do obce Zásadka, pěkně to klouzalo na namrzlých plotnách. Nejdrsnější to vzali odbočkou na vrcholek Mužského, my ostatní se sunuli jen po silnici. V Zásadce jsme si dali zastávku v místní hospůdce, dali si nápoje a pak naskákali do auta a vrátili se domů.

Faktograficky plnější deníček najdete ZDE.

13.1. jdeme na Bacín. Sraz je v 8 hodin na Hlavním nádraží u pokladen. Tak pojďte s námi.