Termín "hroší poutník" se objevil během cesty do Vatikánu v roce 2007. Sklidil velký ohlas. Jak kladný, tak i samozřejmě záporný. Několik lidí se dokonce obávalo, zda se nejedná o jakousi tajemnou sektu a podobně. Odpovědí snad může být pouze pozvání na "naše" akce, případně povídání si na chatu, či naživo s jednotlivými členy neformálního společenství.
Dokonce vznikly i placky "Hroší poutník". Vedle triček Putování Hrocha jsou dalším viditelným přihlášením se k celé myšlence. K jaké? K myšlence, že žít se dá i jinak, než jen před televizní obrazovkou, že pomáhat se dá i jinak, než posíláním peněz na anonymní konta, že uťapat třicet kilometrů může přinést spoustu zážitků.
Až uvidíte někoho s plackou Hrošího poutníka, vězte, že se pravděpodobně jedná o člověka veselého, komunikativního a otevřeného. Nebojte se s ním dát do řeči, nebojte si s ním vyrazit na nějaké to putování.
Existují placky ve čtyřech variantách:
- základní - tu může mít kdokoliv, kdo to cítí stejně, jako já (poutník Hroch)
- s jedním lotosovým květem - tu získá ten, kdo se pohybuje okolo podporovaných projektů, případně dál pomáhá aktivně
- se dvěma lotosovými květy - tu mohou mít právoplatní šiřitelé Putování Hrocha
- se třemi lotosovými květy - tak poznáte organizátory akcí Putování Hrocha a Hroší asistenty
je tedy možné na první pohled získat představu o tom, kdo stojí před vámi a jaké informace od něho můžete získat.
Počty lotosů rozhodně nevyjadřují jakoukoliv hodnost a neznamenají nadřazenost či podřízenost.
Tyto placky můžete získat od poutníka Hrocha a jedna stojí Kč 20,- (náklady na výrobu). Základní bez problému, ostatní jsou přidělovány na základě faktického vztahu a činnosti Hrošího poutníka.
Dnes, v úterý 8. ledna 2008 jsem procházel Olšanskými hřbitovy tak, jak to občas dělávám. Najednou jsem cítil, jak neodbytně mne tlačí myšlenka na ideál Hrošího Poutníka. Snad každý z nás hledá svůj vzor, koho můžeme následovat, komu se můžeme přibližovat. Já našel tento vzor v ideálu Hrošího Poutníka. Kdo to je? Nevím. Neznám jeho tvář, jen vím, že ke mně promlouvá. Že mu mohu naslouchat, že se chci o něj podělit s dalšími. Třeba jste ho někde potkali, třeba ho znáte, třeba mi dáte za pravdu, že existuje.
První věc, kterou mi řekl, je, že žádná změna se nemůže stát a dlouhodobě obstát směrem shora. Ale pokud se změní každý jeden z nás, pokud připustí, že je možné změnit své vnímání a chování, změna bude natolik významná, že bude vidět. Cítím, že se měním. Cítím, že je možné se změnit a ještě z toho mít radost.
Ve druhé větě mne ubezpečil, že přes všechna jeho nabádání, jsem stále svobodná osoba s možností se v každou chvíli rozhodnout. To mne uklidnilo a všechny jeho teze jsem bral jako doporučení, jako ukázku toho, kam až je možné se dostat. Cítil jsem, jak by bylo krásné se tak chovat a stejně silně jsem cítil, že to bude složité.
A - Hroší Poutník nespěchá
Jakýkoliv spěch je zbytečný, pokud nejde o ohrožení života. Spěchající ztrácí sebekontrolu, zužuje se mu úhel pohledu. Spěch nás zabíjí. Spěchající nadělá více škody, než ten, kdo si dobře rozmyslí, co má udělat. Hroší Poutník ví, že si čas od času zalenoší, proto nemá cenu spěchat.
B - Hroší Poutník nezneužívá automobilu
Žádným způsobem. Využívá vozu k přepravě osob a nákladu. Pokud skutečně nepotřebuje, auto nechá doma. Ví, že pokud ho nenastartuje, nebude smrdět a vytvářet zácpy na silnicích. Ví, že pokud nepojede tramvají, ona stejně pojede. Uvědomuje si krásu pěší chůze. Zároveň, pokud sedí za volantem, uvědomuje si svou odpovědnost.
C - Hroší Poutník nepodporuje žebrání
Není nic více ponižujícího, než žebrání. Systém má být natolik silný, aby žebrání nebylo třeba. Aby jedinci, kteří si sami nepomohou, byli pod ochranou systému. Hroší Poutník ví, že desetikoruna v ruce žebráka je k ničemu. Hroší poutník nechce přispívat dětem postávajícím v podchodech na nekonkrétní projekty imaginárních společností. Hroší poutník nechce přispívat na managementy a generální ředitele. Přesto má Hroší Poutník velké srdce a působí mu radost efektivní pomáhání.
D - Hroší Poutník ctí předky a historii
Každý člověk býval dítětem, které potřebovalo ochranu. Téměř každý člověk zestárne a zaslouží si úctu. Neustále se ženeme za převratnými novinkami. Hroší Poutník rád čerpá z historie, z moudrosti předků, které ctí. Raduje se z maličkostí, ze kterých se radovali i ti, kteří již dávno zemřeli. Ví, že žádná plazma, DVD, offroad mu štěstí nepřinese. Hroší Poutník se rád cítí šťastný.
E - Hroší Poutník se umí radovat
Čistá radost, teda ne ta, která vychází z utrpení druhého (byť ve filmu) je elixírem života. Hroší Poutník to ví a rád připravuje situace, ze kterých se může čistě radovat. Každé setkání s dobrými lidmi Hrošího Poutníka posiluje. Každý výlet, putování a třeba i ochutnávka. Hroší Poutník tak získává další přátele, v jejichž srdcích potom roste a v jejichž vzpomínkách neumírá. Hroší Poutník ví, že každá chvíle je vzácná a je zbytečné ji marnit zlobou a nenávistí, která stejně po chvíli zmizí. Hroší Poutník je optimista, i když ví, že ne vše se dá ovlivnit. Ale věří, že pokud začne sám od sebe a spolu s ním i další, změna se okamžitě projeví, nejen v jeho životě, ale celkově. Hroší Poutník se umí těšit. Těšení mu dodává sílu překonat chvíle, které nejsou veselé.
F - Hroší Poutník začíná sám u sebe
Pokud chci něco změnit, musím s tím začít sám u sebe. Vzhledem k tomu, že nikdo není obdařen takovým rozhledem, aby mohl ostatním říkat co je správné a co ne, měl by si to nejprve ověřit sám na sobě. Je to nejlepší cesta ke zlepšení. Hroší Poutník chce být lepším, než byl včera. Chce se poučit z chyb. Hroší Poutník ví, že pokud se takto změní dostatečný počet jiných Hroších Poutníků, změna se projeví i navenek, silně a dlouhodobě. Hroší Poutník nedělá jiným lidem to, co nechce, aby dělali oni jemu. Hroší Poutník nepřesvědčuje jiné lidi o své pravdě, pouze ukazuje cestu, po níž kráčí a to jen svým příkladem. Hroší poutník ví, že mohou fungovat vztahy i na jednoduchých principech. Uvědomuje si, že čím je systém jednodušší a průhlednější, tím efektivnější je.
Jsem zvědavý, co mi ještě prozradí...